Když se poprvé objevil vědecký princip, lidé do něj vkládali velké naděje. Konečně zde byla možnost, jak skutečně odhalit veškerá tajemství vesmíru, a to nade vší pochybnost. Proto také vznikla představa, že nám věda dá odpovědi na veškeré otázky, týkající se světa kolem nás. Je však na čase se podívat, jak realistická jsou tato očekávání, zvláště v současné době.
V první řadě je nutné přiznat, že naše znalosti se rozhodně velmi zvýšily. Nyní toho víme již tolik, že mozek jednoho člověka nemůže veškeré vědění obsáhnout. Proto je nutné, aby se vědci čím dál více specializovali. Jistě, tím jim uniká možnost propojit v duchu jednotlivé obory, avšak při současném množství znalostí, které máme, to zkrátka jinak nejde.
Zároveň je však nutné přiznat, že čím více toho víme, tím více otázek se vynořuje. To platí zvláště od doby, kdy byla objevena kvantová mechanika, která je plná paradoxů. Ty jsme doposud navzdory všem technologickým a vědeckým pokrokům nedokázali vyřešit. Zdaleka nejznámějším z nich je paradox světla – je zároveň vlnou i částicí, či spíše má vlastnosti obou těchto médií. Jak je to možné? Nevíme. Zatím.
Je pravdou, že se občas může laikům zdát, že se od konečného poznání spíše čím dál více vzdalujeme, než abychom se mu přibližovali. To je však skutečně jen zdání. Jistě, nové objevy přináší nové otázky, avšak to je něco, s čím se dá počítat. Zároveň se zlepšují díky technologickému pokroku i naše možnosti, jak vesmír zkoumat – ještě před padesáti lety by se nám například ani nesnilo o obřím urychlovači částic.
Jistě, je nepravděpodobné, že v brzké době dospějeme ke konečné odpovědi. Avšak to neznamená, že nejsme na správné cestě. Není tedy třeba vědu znevažovat. Koneckonců nám i jen v posledních letech přinesla mnoho velmi užitečných objevů, které značně zlepšily náš život. A to je něco, na co bychom neměli zapomínat.