Lidé mívají velké sny a touhy. A z toho vyplývá, že by měli usilovat o to, aby jim podmínky, které v jejich prostředí panují, dávaly možnost dosahovat toho vytouženého. Ale je až s podivem, jak málo někdy stačí k tomu, aby se lidé vzdali svých ideálů a přizpůsobili své ideály prostředí a situaci, v níž existují.
Když si to vezmete, řekněte upřímně, kolik z nás by bylo ochotných pracovat rukama, a to skutečně tvrdě a ve špíně. Moc takových není. Ale byl tu režim, který byl provázen heslem ‚jsem horník a kdo je víc‘ a většina národa ho akceptovala.
Všichni víme, že to nejlépe funguje v zemích, kde vládnou skuteční odborníci, lidé na svém místě. Ale jak snadno jsme u nás akceptovali to, že nám oficiálně vládla dělnická třída, ona šedivá masa docela obyčejných lidí! Každý z nás se chce mít samozřejmě co nejlépe. Ale jak snadno se to u nás zvrhlo v panující rovnostářský systém, v němž přistřihli křidélka každému, kdo vybočil z řady a měl se líp!
Každý u nás záviděl kapitalistickým zemím, v nichž byl život o poznání bohatší, ale pokaždé jsme zas a znovu volili kandidáty jediné, komunistické strany, která pokroku navzdory mnoha proklamacím bránila!
Všichni jsme u nás logicky chtěli něco lepšího pro své děti, ale dnes a denně jsme přihlíželi s apatií tomu, jak se vyhlídky budoucích generací i nás samotných zhoršovaly. Situace na trhu byla pořád horší, příroda se tu neskutečně plundrovala, zdroje se plenily. A byť jsme měli všichni práci, a to dokonce povinně, bylo to čím dál horší, protože se v práci ne vždy pracovalo. A když už se pracovalo, tak klidně jenom podle nesmyslného plánu, který se navíc mnohdy ani neplnil. Ale když nám to pak vládnoucí politici prezentovali, vypadalo to, že je prý vlastně dobře a pořád líp.
Dnes už je jiná doba. Dnes už má každý svůj osud ve svých rukou a můžeme skutečně žít tak, jak si to zasloužíme. Ale k potěše politiků jsme stále ještě neskutečně hloupí. A tak je tu spousta těch, kdo stále nebo už zase sní o nějakém tom socialismu. Protože si nalhávají, že bylo líp. Inu, je snazší nechat se ovládat než za sebe převzít zodpovědnost.